593/1992 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. listopadu 1992
o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Změna: 157/1993 Sb.
Změna: 323/1993 Sb.
Změna: 244/1994 Sb.
Změna: 132/1995 Sb.
Změna: 211/1997 Sb.
Změna: 333/1998 Sb.
Změna: 363/1999 Sb.
Změna: 492/2000 Sb.
Změna: 126/2002 Sb.
Změna: 260/2002 Sb.
Změna: 176/2003 Sb.
Změna: 438/2003 Sb.
Změna: 669/2004 Sb.
Změna: 377/2005 Sb.
Změna: 545/2005 Sb.
Změna: 223/2006 Sb.
Změna: 261/2007 Sb., 296/2007 Sb.
Změna: 126/2008 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Tento zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob
tvorby a výši rezerv a opravných položek, které jsou výdajem (nákladem)
vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů^1) u poplatníků
daní z příjmů.
§ 2
(1) Rezervami podle § 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v
pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební
činnost a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky vymezené v
tomto zákoně, vytvořené k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek
splatných po 31. prosinci 1994 a zaúčtované podle zvláštního právního
předpisu1a) nebo pohledávek vedených v prokazatelné evidenci podle § 3
odst. 3. Pro účely tohoto zákona se rozvahovou hodnotou pohledávky
rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena pohledávky zaúčtovaná na
rozvahových účtech poplatníka bez vlivu změny reálné hodnoty
(oceňovacího rozdílu)^1a) nebo vedená v prokazatelné evidenci podle § 3
odst. 3. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné
položky lze tvořit pouze k pohledávkám, o kterých bylo při jejich
vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý příjem nebyl podle
zvláštního právního předpisu^1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů
nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do
samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní
sazbu daně. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné
položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu cenných papírů a
ostatních investičních nástrojů,^1b) úvěrů, půjček, ručení, záloh,
plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti,
smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a
jiných sankcí ze závazkových vztahů, k pohledávkám nabytým bezúplatně a
k souboru pohledávek.
(3) V případě nabytí pohledávky postoupením může postupník tvořit
opravné položky k rozvahové hodnotě pohledávky, pokud uhradil její
pořizovací cenu.
(4) Nepostupuje-li věřitel podle § 5 a 8, nesmí tvořit opravné položky
k pohledávkám, jestliže má k dlužníkovi současně splatné závazky a
neprovede vzájemný zápočet pohledávek a závazků.
(5) V případě zpochybnění pohledávky právním úkonem dlužníka se
ustanovení odstavce 4 u věřitele nepoužije na tu část hodnoty
pohledávek, která převyšuje hodnotu závazků dlužníkem zpochybněných,
pokud věřitel postupuje podle § 8a odst. 2 a zápočet provede ke dni
pravomocného ukončení řízení.
§ 3
(1) Rezervy a opravné položky se tvoří způsobem a k účelům stanoveným
tímto zákonem a uplatňují se za zdaňovací období, není-li v dalších
ustanoveních stanoveno jinak. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto
zákona se u právnických osob rozumí zdaňovací období vymezené v zákoně
o daních z příjmů,^1c) pokud trvá nejméně 12 kalendářních měsíců nebo
pokud je kratší než 12 měsíců, ale začíná rozhodným dnem fúze nebo
přechodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo
družstva. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u fyzických
osob rozumí kalendářní rok.
(2) Poplatník je povinen v souvislosti s podáním daňového přiznání
prověřit odůvodněnost tvorby rezerv a opravných položek a jejich
skutečný stav porovnat s výší, kterou může poplatník uplatnit podle
tohoto zákona v základu daně z příjmů zjištěném podle zvláštního
právního předpisu.^1d)
(3) Tvorba opravných položek a rezerv uplatněná jako výdaj (náklad) na
dosažení, zajištění a udržení příjmů^1d) musí být vždy zaúčtována podle
zvláštního právního předpisu^1a) nebo uvedena v daňové evidenci.^20)
Tvorbu opravných položek může jako výdaj (náklad) na dosažení,
zajištění a udržení příjmů^1d) uplatnit i poplatník, kterému je
zvláštním právním předpisem^1a) stanoveno použít pro účtování a
sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem
Evropských společenství, pokud současně vede prokazatelnou evidenci
pohledávek maximálně však ve výši stanovené touto prokazatelnou
evidencí, a to pouze ve vztahu k pohledávkám, s nimiž související
příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu^1d) příjmem osvobozeným
od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo
nezahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně
pro zvláštní sazbu daně, není-li tímto zákonem výslovně stanoveno
jinak. Prokazatelnou evidencí pohledávek se v tomto případě rozumí
soupis jednotlivých pohledávek a opravných položek tvořených k těmto
jednotlivým pohledávkám podle tohoto zákona, sestavený způsobem a v
rozsahu stanoveném pro tvorbu opravných položek zvláštním právním
předpisem^1a) bez vlivu Mezinárodních účetních standardů upravených
právem Evropských společenství. Obdobně to platí v případě přeměny
podle zvláštního právního předpisu^1e). Tvorbu rezerv může jako výdaj
(náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů^1d) při splnění
podmínek tohoto zákona uplatnit i poplatník, kterému je zvláštním
právním předpisem^1a) stanoveno použít pro účtování a sestavení účetní
závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských
společenství, pokud současně vede prokazatelnou evidenci těchto rezerv
a to maximálně ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí.
Prokazatelnou evidencí rezerv se v tomto případě rozumí soupis
jednotlivých rezerv dle účelu, ke kterému jsou tvořeny podle tohoto
zákona, sestavený v rozsahu a způsobem stanoveným pro tvorbu rezerv
zvláštním právním předpisem^1a) bez vlivu Mezinárodních účetních
standardů. Obdobně to platí v případě přeměny podle zvláštního právního
předpisu^1e).
§ 4
(1) Výdaje (náklady), na jejichž úhradu se vytvořily rezervy a opravné
položky, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv a opravných
položek; rezervy se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro
které byly vytvořeny. Rezervy a opravné položky se zruší vždy ke dni
ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo
nájmu podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku
podle zvláštního zákona^21) (dále jen "nájem podniku"), ke dni
přerušení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo
nájmu podniku, pokud tato činnost nebo nájem podniku nejsou zahájeny do
termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve
kterém došlo k přerušení. Rezervy a opravné položky se zruší rovněž ke
dni účinnosti nájemní smlouvy v případě nájmu podniku,^21) ke dni
předcházejícímu den zrušení stálé provozovny na území České
republiky,^22) ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke
dni předcházejícímu den účinnosti rozhodnutí o prohlášení konkursu.
Rezervy se nezruší v případě, kdy peněžní prostředky ve výši rezerv
tvořených podle § 9 a 10 budou uloženy na zvláštním vázaném účtu v
bance podle § 10a, a v případě přeměn společnosti.^1e) Opravné položky
se nezruší u pohledávek nabytých při přeměně společnosti.^21) Při
přeměně společnosti^1e) může pokračovat nástupnická společnost v tvorbě
rezerv a opravných položek započaté zanikající nebo rozdělovanou
společností, a to za podmínek, které by platily pro zanikající nebo
rozdělovanou společnost podle tohoto zákona, pokud by se přeměna
neuskutečnila, a pouze v rozsahu, v jakém souvisí s částí obchodního
majetku^21), která přechází na tuto nástupnickou společnost, maximálně
však do výše stanovené tímto zákonem..
(2) Rezervy se nesmějí vytvářet na výdaje (náklady) na pořízení
hmotného a nehmotného majetku.^3)
(3) Opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž
jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi jmenovitou hodnotou
pohledávky a její pořizovací cenou sjednanou při postoupení
postupníkovi.^3a) Opravné položky se zruší ve stejném období, kdy
pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.
(4) Zůstatek rezerv a opravných položek zjištěný na konci období, za
které se podává daňové přiznání, se převádí do následujícího období.
(5) Celková výše opravných položek u bank včetně bankovních rezerv
nesmí přesáhnout celkovou výši pohledávek, k nimž se vytváří.
§ 5
Bankovní rezervy a opravné položky
(1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů^1)
mohou banky^4) vytvářet ve zdaňovacím období
a) opravné položky k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů,
b) rezervy na poskytnuté bankovní záruky za úvěry poskytnuté bankami.
(2) Celková výše tvorby za zdaňovací období
a) opravných položek podle odstavce 1 písm. a) nesmí přesáhnout výši 2
% ze základu, kterým je průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených
pohledávek z úvěrů vzniklých z titulu jistiny a úroku v ocenění
nesníženém o opravné položky a rezervy již vytvořené a sníženém o tu
část průměrného stavu rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z
úvěrů, která je zajištěna přijatými bankovními zárukami,
b) rezerv podle odstavce 1 písm. b) nesmí přesáhnout výši 2 %
průměrného stavu poskytnutých bankovních záruk za úvěry poskytnuté
bankami.
Opravné položky musí být vždy přiřazeny k jednotlivým pohledávkám,
rezervy k jednotlivým zárukám. Průměrné stavy se počítají z měsíčních
zůstatků k poslednímu dni v měsíci a zůstatku k 1. lednu příslušného
zdaňovacího období.
(3) Pohledávkou z úvěru se pro účely tvorby opravných položek rozumí
pohledávka z titulu jistiny a úroku, pokud vznikla z úvěru poskytnutého
bankou^4) nebankovnímu subjektu nebo vznikla plněním z bankovní záruky,
za subjektem se sídlem nebo bydlištěm na území členského státu Evropské
unie a smlouva byla sjednána jako smlouva o úvěru nebo smlouva o
bankovní záruce podle ustanovení obchodního zákoníku^21) nebo podle
srovnatelného právního předpisu členského státu Evropské unie, podle
kterého se sjednává poskytování úvěrů, s výjimkou případu, kdy bude pro
sjednání smlouvy o úvěru a jeho poskytnutí použito právo státu, který
není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití tohoto práva
umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie.
(4) Bankovní zárukou se pro účely tvorby rezerv rozumí bankovní záruka,
která byla poskytnuta subjektu se sídlem nebo bydlištěm na území
členského státu Evropské unie v případě, bude-li použito pro její
sjednání a poskytnutí právo státu, který je členem Evropské unie, s
výjimkou případu, kdy bude v souvislosti s bankovní zárukou použito
právo státu, který není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití
tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie.
(5) Pokud je sjednán nebo poskytnut úvěr nebo bankovní záruka
prostřednictvím třetí osoby se sídlem mimo území členského státu
Evropské unie, nebo ve smluvním vztahu s touto osobou je využito práva
státu, který není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití
tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie,
nejedná se o pohledávku z úvěru nebo bankovní záruku ve smyslu
ustanovení odstavců 1 a 2.
(6) Pokud banka^4) nikdy netvořila opravnou položku podle odstavce 2
písm. a) k pohledávce z úvěru vymezené v odstavci 3, může vytvořit
opravnou položku až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty
pohledávky bez příslušenství, a to za splnění těchto podmínek:
a) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího
vzniku nepřesahuje částku 30 000 Kč,
b) od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12
měsíců a
c) ke dni tvorby opravné položky nepřesahuje u banky^4) celková hodnota
pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi z úvěrů
částku 30 000 Kč.
O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto
ustanovení, je banka^4) povinna vést samostatnou evidenci.
(7) Pokud banka prokáže na základě údajů obchodní dokumentace^5) a
účetnictví^6) odůvodněnost vyšší tvorby opravných položek a rezerv, než
je uvedeno v odstavci 2, může správce daně na základě žádosti banky
tvorbu opravných položek a rezerv uznat v takto prokázané výši.
Rozhodnutí o žádosti vydá správce daně podle zvláštního zákona
upravujícího správu daní.^16)
(8) Opravná položka podle odstavce 1 písm. a) se zruší, pokud pominou
důvody pro její existenci, nebo pokud pohledávka, k níž byla vytvořena,
byla promlčena. Opravnou položku banka použije ke krytí ztrát z odpisu
nebo postoupení pohledávky. Rezerva podle odstavce 1 písm. b) slouží ke
krytí ztrát souvisejících s realizací poskytnutých bankovních záruk za
úvěry.
§ 5a
(1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů^1)
mohou spořitelní a úvěrní družstva^6a) a ostatní finanční instituce
vytvářet ve zdaňovacím období opravné položky k nepromlčeným
pohledávkám vzniklým z úvěrů nebo půjček (dále jen "úvěry"), včetně
souvisejícího příslušenství, poskytnutých těmito subjekty fyzickým
osobám s bydlištěm na území členského státu Evropské unie na základě
smlouvy o úvěru^6b) nebo smlouvy o půjčce.^6g) Opravné položky nelze
vytvářet u:
a) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o
daních z příjmů,^13g)
b) pohledávek nabytých postoupením,
c) pohledávek vzniklých na základě dohody o nahrazení dosavadního
závazku závazkem novým^6c) a dohody o narovnání.^6d)
Opravné položky nelze vytvářet v tom zdaňovacím období, v němž dojde ke
vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkursu, a dále v průběhu
likvidace a v průběhu insolvenčního řízení v době trvání účinků
prohlášení konkursu.
(2) Ostatními finančními institucemi se pro účely tohoto zákona
rozumějí právnické osoby, které splňují všechny následující podmínky:
a) poskytují úvěry jako své podnikání^6e) na základě živnostenského
oprávnění^6f) k této činnosti,
b) výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých úvěrů podle odstavce
1 u nich dosáhnou alespoň jedné poloviny celkových výnosů v příslušném
zdaňovacím období,
c) jejich základní kapitál k poslednímu dni zdaňovacího období činí
alespoň 2 000 000 Kč.
Výnosy podle písmene b) se rozumí výnosy zaúčtované v souladu se
zvláštním právním předpisem.^1a) Ostatními finančními institucemi pro
účely tohoto ustanovení nejsou banky.^4)
(3) Opravné položky se tvoří k základu, kterým je průměrný stav
rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů bez příslušenství v
ocenění nesníženém o opravné položky již vytvořené. Do tohoto základu
se nezapočítávají částky:
a) pohledávek přesahující 1 500 000 Kč u jednotlivého úvěru,
b) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o
daních z příjmů,^13g)
c) pohledávek nabytých postoupením,
d) pohledávek vzniklých na základě dohody o nahrazení dosavadního
závazku závazkem novým^6c) a dohody o narovnání,6d)
e) pohledávek, k nimž byly ve zdaňovacím období vytvořeny opravné
položky podle odstavce 5.
Průměrný stav se počítá z měsíčních zůstatků k poslednímu dni v měsíci
a zůstatku k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období.
(4) Celková výše tvorby opravných položek podle odstavce 3 za zdaňovací
období nesmí přesáhnout:
a) 1,5 % ze základu podle odstavce 3, a to u spořitelních a úvěrních
družstev, a u těch ostatních finančních institucí, u nichž výše
základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 20
000 000 Kč,
b) 0,6 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních
institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni
zdaňovacího období činí alespoň 10 000 000 Kč,
c) 0,2 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních
institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni
zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč.
(5) Opravné položky se tvoří také k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z
úvěrů až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky bez
příslušenství, a to za splnění všech následujících podmínek:
a) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího
vzniku nepřekročí částku 30 000 Kč,
b) od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více jak 12
měsíců.
O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto
odstavce, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci. Opravné
položky lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a
udržení příjmů1d) za zdaňovací období, ve kterém byly vytvořeny, pokud
pohledávka, ke které byly vytvořeny, je ke konci zdaňovacího období
zaúčtována v účetnictví poplatníka podle zvláštního právního
předpisu^1a) a k poslednímu dni příslušného zdaňovacího období
nepřesahuje celková hodnota pohledávek bez příslušenství zaúčtovaných v
účetnictví poplatníka podle zvláštního právního předpisu^1a) vzniklých
vůči témuž dlužníkovi z úvěrů částku 30 000 Kč.
(6) Opravné položky se tvoří také k nepromlčeným pohledávkám z titulu
příslušenství, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty
pohledávky, a to za splnění těchto podmínek:
a) příslušenství souvisí s pohledávkou, k níž lze vytvářet opravné
položky podle tohoto ustanovení,
b) částka příslušenství byla v příslušném zdaňovacím období nebo v
předchozích zdaňovacích obdobích zaúčtována do výnosů a vzniklý příjem
nebyl podle zvláštního právního předpisu^1d) příjmem osvobozeným od
daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů a
c) celková hodnota pohledávek z titulu příslušenství splňujícího obě
podmínky uvedené pod písmeny a) a b), které souvisejí s pohledávkami
poplatníka vzniklými vůči témuž dlužníkovi z úvěrů, nepřesáhne částku
30 000 Kč.
O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto
odstavce, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci.
(7) Vytvořené opravné položky se použijí ke krytí ztrát z odpisu nebo
postoupení pohledávek uvedených v odstavci 1, s výjimkou pohledávek
podle odstavce 1 písm. a) až písm. c). Ztráty z odpisu nebo postoupení
pohledávek do výše kryté použitím opravných položek vytvořených podle
tohoto ustanovení jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení,
zajištění a udržení příjmů.^1d)
(8) Opravné položky ve výši podle odstavce 4 je ostatní finanční
instituce za příslušné zdaňovací období oprávněna vytvořit za podmínky,
že v následujících dvou zdaňovacích obdobích nesníží základní kapitál
na takovou výši, které odpovídá nižší tvorba opravných položek nebo
která tvorbu opravných položek neumožňuje. Snížení základního kapitálu
se pro účely tohoto ustanovení posuzuje k poslednímu dni příslušného
zdaňovacího období. Za zdaňovací období, v němž dojde ke snížení
základního kapitálu, se základ daně zvýší nebo daňová ztráta sníží nebo
daňová povinnost ve výši nula upraví o rozdíl mezi výší vytvořených
opravných položek a tvorbou opravných položek odpovídající výši
základního kapitálu po jeho snížení.
§ 6
Rezervy v pojišťovnictví
Z technických rezerv v pojišťovnictví podle zvláštních předpisů,^7) se
pro účely zjištění základu daně z příjmů v období, za které se podává
daňové přiznání, uznává tvorba rezerv, které jsou výdajem (nákladem) na
dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to tvorba
a) technických rezerv na neživotní pojištění^10) s výjimkou vyrovnávací
rezervy^10) a jiných technických rezerv^10),
b) technických rezerv na životní pojištění^11) s výjimkou jiných
technických rezerv^11).
§ 7
Rezerva na opravy hmotného majetku
(1) Rezervu na opravy hmotného majetku,^12) která je výdajem (nákladem)
na dosažení, zajištění a udržení příjmů,^1) jehož doba odpisování
stanovená zákonem o daních z příjmů je pět a více let, mohou vytvářet
poplatníci daně z příjmů, kteří
a) mají k hmotnému majetku právo vlastnické nebo jsou organizační
složkou státu příslušnou hospodařit s majetkem státu^12a) anebo jsou
státní organizací příslušnou hospodařit s majetkem státu,^12a) pokud
tuto rezervu nevytváří nájemce podle písmena b),
b) jsou nájemci hmotného majetku na základě smlouvy o nájmu podniku,
přičemž k opravám tohoto majetku jsou smluvně písemně zavázáni,
c) procházejí reorganizací nebo oddlužením podle zvláštního právního
předpisu^12b) a jejichž vlastnické právo ke hmotnému majetku, k němuž
byla rezerva tvořena, nebylo průběhem insolvenčního řízení ani
pravomocným ukončením insolvenčního řízení dotčeno.
(2) Za opravy podle tohoto zákona se nepovažuje technické zhodnocení
podle zvláštního zákona.^13)
(3) Rezerva podle odstavce 1 se nevytváří v případech hmotného majetku,
a) který je určen k likvidaci,
b) u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo
nahodilé události,
c) u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok,
d) k němuž má vlastnické právo poplatník, vůči jehož majetku trvají
účinky prohlášení konkursu podle zvláštního právního předpisu^12b).
(4) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle
jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této
opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu
nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období, která uplynou od zahájení
tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu
zdaňovacích období rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se
zahrnuje zdaňovací období, kdy dojde k zahájení tvorby rezervy. Do
tohoto počtu zdaňovacích období se nezahrnuje předpokládané zdaňovací
období, kdy dojde k zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva
na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho
výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve
zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na
jednotku předpokládaného objemu výkonu a součtu objemů skutečných
výkonů za zdaňovací období a za předcházející období, pokud nebylo
zdaňovacím obdobím.
(5) Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období
následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše
rezervy předpokládalo zahájení opravy, rezerva se zruší v tomto
následujícím zdaňovacím období. Rezerva nebo její zůstatek se zruší i
tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které
následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za
zahájení opravy se pro účely tohoto zákona považuje termín, ve kterém
se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem
opravy; provádí-li se oprava mimo provozovnu poplatníka jinou osobou,
rozumí se zahájením opravy převzetí věci do opravy touto osobou. Toto
ustanovení se nevztahuje na poplatníky, kteří doloží, že k překročení
těchto lhůt došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánů samosprávy.
(6) Zjistí-li poplatník daně z příjmů skutečnost odůvodňující změnu
výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím
obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.
(7) Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena
pouze jedno zdaňovací období.
(8) Maximální doba tvorby rezervy podle předchozích odstavců činí u
hmotného majetku zatříděného
a) ve 2. odpisové skupině 3 zdaňovací období
b) ve 3. odpisové skupině 6 zdaňovacích období
c) ve 4. odpisové skupině 8 zdaňovacích období
d) v 5. a 6. odpisové skupině 10 zdaňovacích období
vymezených v zákoně o daních z příjmů1c) a po sobě jdoucích v každé
odpisové skupině, přičemž k období, za které se podává daňové přiznání,
ale zdaňovacím obdobím nebylo, se nepřihlíží.
(9) V započaté tvorbě rezervy může pokračovat poplatník daně z příjmů,
který započal tvorbu rezervy na opravy najatého hmotného majetku
uvedeného v odstavci 1 písm. b) a v průběhu tvorby rezervy se stal
vlastníkem tohoto majetku, bude-li dodržena odůvodněnost a účelovost k
původnímu předmětu tvorby.
(10) Poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty, vychází při
stanovení výše rezervy z rozpočtu nákladů na opravu v ocenění bez daně
z přidané hodnoty.
(11) V případě přeměn^1e) se za zdaňovací období pro účely tvorby
rezervy podle odstavce 1 považuje i období, za které se podává daňové
přiznání.
§ 8
Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení
(1) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení,
které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení
příjmů^1), mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů, kteří vedou
účetnictví, až do výše rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek
přihlášených u soudu ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, a
to v období, za které se podává daňové přiznání a v němž byly
přihlášeny. Byla-li povolena reorganizace, namísto přihlášky pohledávky
postačí, že dlužník věřitelovu pohledávku správně uvedl v seznamu svých
závazků podle zvláštního právního předpisu^12b). K pohledávkám
přihlášeným po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku a k
pohledávkám vyloučeným v § 2 odst. 2 nelze tvořit opravné položky,
které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1)
podle tohoto ustanovení.
(2) Opravné položky se zruší v návaznosti na výsledky insolvenčního
řízení nebo v případě, že pohledávku účinně popřel insolvenční správce,
věřitel nebo dlužník a zvláštní právní předpis12b) těmto osobám právo
popřít pohledávku přiznává.
(3) Jestliže pominou důvody pro existenci opravné položky vytvořené
podle tohoto ustanovení nebo na základě rozhodnutí poplatníka, je možné
snížit vytvořenou opravnou položku na úroveň, která by mohla být
vytvořena podle ustanovení § 8a. Poplatník pak pokračuje v tvorbě
opravné položky podle § 8a.
§ 8a
Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci
1994
(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci
1994, jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku nepřesáhne částku 200
000 Kč a jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a
udržení příjmů,^1) mohou v období, za které se podává daňové přiznání,
vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, pokud k
těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy podle § 5 a 5a,
a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než 6
měsíců, až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.
(2) Vyšší opravné položky, než je uvedeno v odstavci 1, lze vytvářet ke
zde uvedeným pohledávkám jen v případě, bylo-li ohledně těchto
pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního právního
předpisu^13f) nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního
právního předpisu,^13h) jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní
a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva za podmínky,
že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než
a) 12 měsíců, až do výše 33 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
b) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
c) 24 měsíců, až do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
d) 30 měsíců, až do výše 80 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
e) 36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.
(3) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci
1994, jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku je vyšší než 200 000
Kč a nejsou k nim vytvářeny opravné položky podle § 5 a 5a, mohou v
období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z
příjmů, kteří vedou účetnictví, jen v případě, bylo-li ohledně těchto
pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního právního
předpisu13f) nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního
právního předpisu13h), jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a
řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění svého práva za podmínky,
že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než
a) 6 měsíců, až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
b) 12 měsíců, až do výše 33 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
c) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
d) 24 měsíců, až do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
e) 30 měsíců, až do výše 80 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
f) 36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.
(4) Opravné položky podle odstavců 1 až 3 nelze uplatnit u pohledávek
již odepsaných na vrub výsledku hospodaření a dále u pohledávek
vzniklých
a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál,
b) mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů.^13g)
(5) Opravné položky vytvořené podle odstavců 1 až 3 se zruší, pokud
pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla
opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za
nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení,
zajištění a udržení příjmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů.
§ 8b
Opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh
(1) Opravné položky podle § 8 a 8a tohoto zákona mohou vytvářet
poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví a kteří podle celního
zákona ručí za celní dluh, k pohledávkám vzniklým z titulu ručení za
celní dluh (tj. zajištění celního dluhu) podle celního zákona.
(2) Opravné položky podle odstavce 1 lze vytvářet jen do výše hodnoty
pohledávky odpovídající provedené úhradě celního dluhu.
(3) Opravné položky ručitel nemůže vytvářet ze splněné pohledávky z
titulu ručení, pokud dluh za dlužníka nesplní v době splatnosti určené
celními orgány.
§ 8c
Nepostupuje-li poplatník u nepromlčené pohledávky podle § 5, 5a, 6, 8,
8a a 8b, může ve zdaňovacím období vytvořit opravnou položku až do výše
100 % její neuhrazené rozvahové hodnoty bez příslušenství pouze v
případě, že
a) se nejedná o pohledávku vymezenou v § 8a odst. 3,
b) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího
vzniku nepřesáhne částku 30 000 Kč,
c) od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12
měsíců, a
d) celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž
dlužníkovi, u nichž uplatňuje postup podle tohoto ustanovení,
nepřesáhne za zdaňovací období částku 30 000 Kč.
O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto
ustanovení, je poplatník povinen vést samostatnou evidenci.
§ 9
Rezerva na pěstební činnost
(1) Pěstební činností se pro účely tohoto zákona rozumí obnova lesa a
veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku,
ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní
dřevinnou skladbou. Rezervu lze tvořit a čerpat jen na výkony uvedené v
příloze tohoto zákona.
(2) Rezervu na pěstební činnost, která je výdajem (nákladem) na
dosažení, zajištění a udržení příjmů,^1) mohou v období, za které se
podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří jsou
povinni podle zvláštního zákona^14) provádět obnovu, ochranu a výchovu
lesních porostů.
(3) Rezerva na pěstební činnost se vytváří podle výše vytěženého objemu
dřevní hmoty v m3. Výši této rezervy si poplatník stanoví sám v
rozpočtu nákladů na pěstební činnost. Rezerva se čerpá při realizaci
prací pěstební činnosti, a pokud tyto práce nejsou realizovány v
rozpočtovaném objemu, rezerva se zruší.
§ 10
Ostatní rezervy
(1) Pro účely zjištění základu daně z příjmů se uznává rezerva na
odbahnění rybníka, kterým se rozumí odstraňování nánosů ze dna rybníka
způsobených erozí okolních pozemků. Rezervu na odbahnění rybníka je
možno tvořit maximálně 10 po sobě jdoucích zdaňovacích období; přitom
pro způsob její tvorby, stanovení výše a použití se použijí obdobně
ustanovení pro tvorbu rezervy na opravy podle tohoto zákona.
(2) Pro účely zjištění základu daně z příjmů se dále uznává rezerva
finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou, rezerva na
vypořádání důlních škod^15) a rezervy, u nichž zvláštní zákon uvede, že
jde o výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.^1)
§ 10a
(1) Peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a § 10 odst.
1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2 se ukládají na samostatný účet
v bance se sídlem na území České republiky nebo v případě rezerv
vymezených v § 10 odst. 2 se souhlasem příslušného obvodního báňského
úřadu, příslušného krajského úřadu nebo Správy úložišť radioaktivního
odpadu také na samostatný účet v bance se sídlem na území jiného
členského státu Evropské unie, který je určen výhradně pro ukládání
prostředků rezerv tvořených podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv
vymezených v § 10 odst. 2 příjmu z prodeje státních dluhopisů
pořízených z prostředků tohoto účtu a popřípadě výnosů z prostředků
těchto rezerv^24) (dále jen "zvláštní vázaný účet"). Výnosy z
prostředků rezerv se pro účely tohoto ustanovení rozumí výnosy z
peněžních prostředků vázaných na zvláštním vázaném účtu a úrokové
výnosy ze státních dluhopisů pořízených z prostředků zvláštního
vázaného účtu. Peněžní prostředky zvláštního vázaného účtu mohou být
čerpány pouze na účely, na které byly rezervy vytvořeny, s výjimkou
uvedenou v odstavci 4. Poplatník zřídí pro jednotlivý účel tvorby
rezervy vždy pouze jeden zvláštní vázaný účet, který je veden v českých
korunách nebo v eurech.
(2) Ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové
přiznání, je zaúčtovaná tvorba rezerv vymezených v odstavci 1 výdajem
(nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud
a) budou peněžní prostředky ve výši zaúčtované tvorby rezerv převedeny
na zvláštní vázaný účet nejpozději do termínu pro podání daňového
přiznání; nebudou-li převedeny v plné výši, výdajem (nákladem) na
dosažení, zajištění a udržení příjmů se stává pouze ta část zaúčtované
tvorby rezerv, která byla na zvláštní vázaný účet převedena nejpozději
do termínu pro podání daňového přiznání, a
b) peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu se nepoužijí na
úhradu výdajů souvisejících s účely, na něž byly vytvořeny rezervy
podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezervy vymezené v § 10 odst. 2, a to do
výše rezerv vytvořených do 31. prosince 2003 nebo do konce období, za
které se podává daňové přiznání a které započalo v roce 2003, pokud
nebyly uvedené rezervy následně zcela zrušeny nebo vyčerpány; pokud
byly uvedené rezervy následně zrušeny nebo čerpány pouze zčásti, platí
uvedená podmínka pouze pro nezrušenou část uvedené výše rezerv. Tato
podmínka se neuplatní v případě, kdy zvláštní právní předpis stanoví
výslovně povinnost převést na zvláštní vázaný účet peněžní prostředky
ve výši dříve vytvořených rezerv nebo jejich zvláštním právním
předpisem vymezené části, které byly uplatněny jako výdaj (náklad) na
dosažení, zajištění a udržení příjmů do 31. prosince 2003.
(3) Pokud poplatník použije peněžní prostředky uložené na zvláštním
vázaném účtu v rozporu s podmínkou uvedenou v odstavci 2 písm. b), je
oprávněn uplatnit zaúčtovanou tvorbu rezerv vymezených v odstavci 1
jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle
odstavce 2 nejdříve ve zdaňovacím období nebo v období, za které se
podává daňové přiznání, v němž součet výše peněžních prostředků
uložených na zvláštním vázaném účtu podle odstavce 1 a hodnoty státních
dluhopisů vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve
Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři, na který Česká
republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí převede
evidence Střediska cenných papírů (dále jen "centrální depozitář")^1b),
zachycené v účetnictví podle zvláštního právního předpisu^1a) dosáhne
alespoň výše rezerv podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v §
10 odst. 2 vykázané a zaúčtované podle zvláštního právního
předpisu^1a).
(4) Peněžní prostředky rezerv uvedených v odstavci 1, které jsou
uloženy na zvláštním vázaném účtu, mohou být použity i na pořízení
státních dluhopisů denominovaných výhradně v české koruně, a to u
a) rezerv na sanaci pozemků dotčených těžbou a rezerv na vypořádání
důlních škod^15) pouze na základě souhlasu příslušného obvodního
báňského úřadu,
b) rezerv pro rekultivace a sanace skládek^25) pouze na základě
souhlasu příslušného krajského úřadu,
c) rezerv na zajištění vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště
III. nebo IV. kategorie z provozu^26) pouze na základě souhlasu Správy
úložišť radioaktivních odpadů.
(5) Státní dluhopisy podle odstavce 4 musí být vedeny na samostatném
účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v
centrálním depozitáři a poplatník o nich musí vést samostatnou
evidenci. Příjmy z prodeje těchto dluhopisů musí být vždy neprodleně
převedeny na zvláštní vázaný účet, z jehož prostředků byly tyto
dluhopisy pořízeny.
(6) Peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu a státní
dluhopisy vedené na samostatném účtu podle odstavce 5 nesmějí být
předmětem zajištění, nesmějí být zahrnuty do majetkové podstaty
poplatníka v insolvenčním řízení^12b), nepodléhají výkonu
rozhodnutí^27) ani exekuci^27).
§ 11
(1) Zůstatky rezerv, které mají charakter rezerv podle tohoto zákona,
zjištěné k 31. prosinci 1992 se považují za rezervy podle tohoto zákona
a převádějí se do roku 1993.
(2) Rezervy vytvořené podle platných účetních předpisů před 1. lednem
1993 a převedené do roku 1993, jakož i let následujících po roce 1993
se čerpají na úhradu výdajů (nákladů), pro něž byly vytvořeny.
Pominou-li důvody, pro které byly vytvořeny, zruší se tyto rezervy v
příslušném zdaňovacím období.
§ 12
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Uhde v.r.
Klaus v.r.
Příl.
VÝKONY UZNANÉ JAKO VÝDAJ (NÁKLAD) PRO TVORBU REZERVY NA PĚSTEBNÍ
ČINNOST
Za výkony podle § 9 odst. 1 tohoto zákona se považují:
1. Obnova lesa výsevem osiva
a) první výsev osiva
b) opakovaný výsev osiva.
2. Obnova lesa sadbou
a) první sadba
b) opakovaná sadba.
3. Příprava půdy pro obnovu lesa
a) příprava půdy pro přirozenou obnovu lesa
b) příprava půdy pro obnovu lesa výsevem osiva
c) příprava půdy pro obnovu lesa sadbou.
4. Ošetřování dřevin mladých lesních porostů.
5. Mechanická a chemická ochrana mladých lesních porostů proti zvěři.
6. Zřizování oplocenek při oplocování mladých lesních porostů.
7. Ochrana mladých lesních porostů ostatní
a) proti buření
b) proti hlodavcům
c) proti klikorohu borovému
d) výsek plevelných dřevin.
8. Prořezávky, prostřihávky a výkony spojené s vytvořením rozčleňovací
linie.
9. Ochrana lesa proti zvěři mechanická, chemická, údržba a opravy
oplocenek.
10. Ochrana lesa proti hmyzím škůdcům.
11. Hnojení lesních porostů.
12. Vyvětvování lesních porostů.
13. Odstraňování klestu.
14. Probírky do 40 let věku lesních porostů.
15. Opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou
skladbou.
Vybraná ustanovení novel
Čl.IV zákona č. 492/2000 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Tvorbu rezervy na opravy hmotného majetku, která byla zahájena před
1. lednem 2001 a je tvořena i po nabytí účinnosti tohoto zákona, lze
uplatnit pouze za zdaňovací období.^1a)
2. Pro opravné položky vytvořené do 31. prosince 2000 podle § 8 k
pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení se použijí
ustanovení zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu
daně z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2000.
Čl.VII zákona č. 126/2002 Sb.
Přechodné ustanovení
Pro daňové povinnosti za zdaňovací období do 31. 12. 2001 platí
dosavadní právní předpisy. Ustanovení tohoto zákona se pro tvorbu
opravných položek a rezerv použijí poprvé za zdaňovací období
počínající 1. lednem 2002. Rezervy tvořené do dne účinnosti tohoto
zákona podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách
pro zjištění základu daně z příjmů, banky použijí ke krytí ztrát z
odpisů a postoupení pohledávek z úvěrů nepokrytých vytvořenými
opravnými položkami do dne účinnosti tohoto zákona a rezervy podle § 5
odst. 1 písm. c) ke krytí ztrát z poskytnutých záruk, které
neodpovídají vymezení podle odstavce 1 písm. b) tohoto zákona.
Nepoužité rezervy, s výjimkou rezerv odpovídajících vymezení podle
odstavce 1 písm. b) tohoto zákona banky zruší ve prospěch výnosů tak,
aby jejich zůstatek za každé zdaňovací období počínaje rokem 2002
snížily nejméně o 25 % zůstatku k 31. 12. 2001, a tím dosáhly jejich
úplného zrušení nejpozději k 31. 12. 2005.
Čl.VII zákona č. 260/2002 Sb.
Přechodné ustanovení
Ustanovení článku VI^*) se použijí poprvé pro zdaňovací období roku
2002.
Čl.II zákona č. 176/2003 Sb.
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 8b zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se
použije poprvé pro zdaňovací období a pro období, za které se podává
daňové přiznání, začínající v roce 2003.
Čl.V zákona č. 438/2003 Sb.
Přechodná ustanovení
1. V případě, kdy věřitel nepostupující podle § 5 a 8 zákona č.
593/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb.,
zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb.,
zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. a zákona č. 260/2002
Sb., bude ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykazovat podle stavu k
31. prosinci 2003 ve vztahu k dlužníkovi současně splatné závazky, a
nebyl-li proveden vzájemný zápočet těchto pohledávek a závazků, zruší
věřitel již vytvořené opravné položky s výjimkou těch, které byly
vytvořeny k části pohledávky převyšující hodnotu závazku.
2. Ustanovení § 10a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se
použije poprvé za období, za které se podává daňové přiznání,
počínající v roce 2004, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
Čl.V zákona č. 669/2004 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro pohledávky vzniklé
do 31. prosince 2004.
2. Pro uplatnění § 3 odst. 3 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za počáteční stav v
prokazatelné evidenci považuje u
a) pohledávek rozvahová hodnota pohledávek zaúčtovaná podle zvláštního
právního předpisu,^1a)
b) opravných položek stav opravných položek vytvořených podle zákona č.
593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zaúčtovaných podle
zvláštního právního předpisu,^1a)
c) rezerv stav rezerv vytvořených podle zákona č. 593/1992 Sb., ve
znění pozdějších předpisů, zaúčtovaných podle zvláštního právního
předpisu,^1a)
a to k poslednímu dni účetního období, za které poplatník sestavil
účetní závěrku podle zvláštního právního předpisu,^1a) a po jehož
uplynutí je mu poprvé zvláštním právním předpisem^1a) stanoveno použít
pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy
upravené právem Evropských společenství.
3. Ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít i za zdaňovací období
nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce, v
němž vstoupila smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v
platnost.
§ 56 zákona č. 377/2005 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 5 odst. 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto
zákona, se pro tvorbu opravných položek použije poprvé za zdaňovací
období počínající v roce 2005. Tvorba opravných položek podle
ustanovení § 5 odst. 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona,
není možná k pohledávkám vzniklým do 31. 12. 2003.
2. Pro tvorbu opravných položek a rezerv se ustanovení § 5a odst. 1 a 6
zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, použijí poprvé ve
zdaňovacím období, které započalo v roce 2005.
Čl.V zákona č. 545/2005 Sb.
Přechodné ustanovení
Uzavře-li poplatník nejpozději do 31. prosince 2005 smlouvu o nájmu
podniku a součástí tohoto podniku nebo jeho části bude i majetek dosud
užívaný na základě nájemní smlouvy, pak pokud k takto najatému majetku
tvořil rezervy na opravu, může ode dne účinnosti tohoto zákona
pokračovat v tvorbě rezervy z titulu smlouvy o nájmu podniku. Pokud
smlouvu o nájmu podniku neuzavře, rezervy vytvořené do dne účinnosti
tohoto zákona zruší nejpozději ve zdaňovacím období, v němž
předpokládal termín zahájení opravy.
Čl.II zákona č. 223/2006 Sb.
Přechodné ustanovení
1. Pokud poplatník do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zřídil
zvláštní vázaný účet podle ustanovení § 10a zákona č. 593/1992 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v bance se sídlem
a) mimo území členského státu Evropské unie, převede zůstatek tohoto
účtu nejpozději do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
ve prospěch účtu zřízeného v souladu s § 10a zákona č. 593/1992 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
b) na území členského státu Evropské unie a nezíská od příslušného
obvodního báňského úřadu, příslušného krajského úřadu nebo Správy
úložišť radioaktivního odpadu souhlas s pokračováním vedení tohoto
účtu, převede zůstatek tohoto účtu nejpozději do termínu pro podání
daňového přiznání za zdaňovací období započaté v roce 2006 ve prospěch
účtu zřízeného v souladu s § 10a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pokud poplatník do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zřídil podle
ustanovení § 10a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, více zvláštních vázaných účtů pro jednotlivý
účet tvorby rezervy, převede zůstatky těchto účtů nejpozději do šesti
měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ve prospěch jediného účtu
zřízeného v souladu s § 10a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Ustanovení § 10a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období
počínající v roce 2006.
Čl.VI zákona č. 261/2007 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé za období, za které
se podává daňové přiznání, počínající v roce 2008. Zůstatek vyrovnávací
rezervy a jiných technických rezerv ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona se zruší v období, za které se podává daňové přiznání,
počínajícím v roce 2008.
2. Ustanovení § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro tvorbu opravných
položek, která započala ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Pro opravné položky, jejichž tvorba podle § 8a zákona č. 593/1992
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započala
před tímto dnem, se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.XL zákona č. 296/2007 Sb.
Přechodné ustanovení
Pokud bylo přede dnem účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení podle
zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších
předpisů, a nebylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně
skončeno, použije se pro daň z příjmů související s tímto řízením
ustanovení zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu
daně z příjmů, ve znění platném do účinnosti tohoto zákona.
Čl. XII zákona č. 126/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2007 a zdaňovací období, které
započalo v roce 2007, platí dosavadní právní předpisy. Ustanovení
zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se použijí poprvé pro zdaňovací období nebo období, za
které se podává daňové přiznání, počínající v roce 2008.
2. Ustanovení § 3 odst. 3 a § 4 odst. 1 zákona č. 593/1992 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije
pro přeměnu, ke které došlo ve zdaňovacím období nebo období, za které
se podává daňové přiznání, započatém v roce 2008.
*) Podle čl. II odst. 2 zákona č. 132/1995 Sb. rezervy vytvořené do
1.8.1995 podle § 8 na pohledávky za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím
řízení se převedou k tomuto dni do stavu opravných položek ke
konkrétním pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení.
*) Pozn. ASPI: Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z
příjmů
1) § 24 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
1a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
1b) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
1c) § 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č.
492/2000 Sb.
1d) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů.
1e) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a
družstev.
3) § 25 písm. a) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
3a) § 524 a násl. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.
5) § 24 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb.
6) § 21 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb.
6a) § 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a
některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České
národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č.
100/2000 Sb.
6b) § 497 až 507 obchodního zákoníku.
6c) § 570 až 574 občanského zákoníku.
6d) § 585 až 587 občanského zákoníku.
6e) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
6f) § 10 živnostenského zákona.
6g) § 657 a 658 občanského zákoníku.
7) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
10) § 13 odst. 3 zákona č. 363/1999 Sb.
11) § 13 odst. 2 zákona č. 363/1999 Sb.
12) § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
12a) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
12b) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
13) § 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
13a) § 116 a 117 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
13f) § 14 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu
rozhodčích nálezů.
13g) § 23 odst. 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
13h) Správní řád.
14) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých
zákonů (lesní zákon).
15) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
20) § 7b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 438/2003 Sb.
21) Obchodní zákoník.
22) § 22 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
24) § 19 odst. 1 písm. l) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění zákona č. 223/2006 Sb.
25) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
26) § 18 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a
ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
27) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů.